Darmat

Zákaz kouření na veřejných prostranstvích, ve veřejných budovách, v zaměstnání a teď i v barech, restauracích a pohostinství. Pro mnohé kuřáky docela rána a cítí se být perzekuováni. Nadávají na režim a politiky a na nekuřáky. Ti jsou rádi, že se mohou jít v klidu najíst nebo napít do hospody a nevrátí se domů smrdutí jak kanál. Ti, kteří v takových zařízeních pracují a nekouří, si také oddechli. Směna je pro ně hned snesitelnější, nemají bolesti hlavy a zarudlé oči. Výdělky nijak zvlášť neklesly, hospody hromadně nezavírají, pivo se pije dál. I mnozí kuřáci jsou rádi, že v hospodě již tolik nenačichnou a třeba toho tolik ani nevykouří, když musí s každou cigaretou „na mráz“.

Kuřáci totiž musí ven před hospodu, pokud se své cigarety nechtějí vzdát. Jaký vliv to má na děti chodící po ulici nebo dívající se z oken okolních domů, to už se tolik neřeší. Ale snad ne tak negativní.
Já jsem si osobně také oddechla. Kouření nesnáším, nikdy jsem neměla cigaretu v ústech. Ale manžel je odnaučený silný kuřák a sám říká, že je rád, že k zákazu došlo. Stačí, když jede za kamarády do garáže, kde všichni kouří a vrátí se čpící domů. Samotnému mu to nedělá dobře a hází hned věci do pračky.

Kouření škodí zdraví. To je prokázané a o tom se nemá cenu přít. Že se někteří kuřáci dožívají ve zdraví vysokého věku, to je světlá výjimka. Chtějí-li si ničit své zdraví, tak prosím. Ale proč ho ještě ničit dalším a dělat z nich pasivní kuřáky. Nehledě na to, že v zaměstnání už na Vás koukají skrz prsty, když běháte každou hodinu před firmu, kde se 5-10 minut věnujete cigaretě a klábosení s dalšími kouřícími. Pokud si musíte odpíchnout, pak v pořádku. Pokud ne, kolegové Vám to dají zajisté „sežrat“.
I tato omezení  a vyšší cena cigaret ale nemají na jejich spotřebu zase tak výrazný vliv. Kouří se dál, mnozí si je začali balit ručně, neb je to levnější. A mládež přebírá štafetu.